Nesbírejte vylétlá ptáčata, můžete více uškodit než pomoci

Měsíc červen a červenec je obdobím vyvádění ptačích mláďat. Mnoho ptačích druhů vyvádí svá mláďata z hnízd v době, kdy ještě neumějí létat nebo létají jen nedokonale. Taková mláďata se učí létat sama a zpočátku je rodiče ještě několik dní mimo hnízdo dokrmují a zároveň je učí sbírat potravu.
Lidé, kteří nelétající mládě najdou, si často myslí, že vypadlo z hnízda nebo je nemocné, a berou je domů nebo volají na úřady či do záchranných stanic, aby se o mládě postaraly. Pokud se takové ptačí mládě nenachází na místě, kde mu hrozí přímé nebezpečí, např. blízko frekventované silnice, parkoviště nebo v zahradě plné domácích koček, je lepší jej nechat být.
Pokud je ptačí mládě na nebezpečném místě, je vhodnější jej přenést na bezpečnější místo, ale vždy co nejblíže místu, kde bylo nalezeno. Přestože zrovna v okolí nevidíme dospělé ptáky, je mládě v kontaktu s rodiči a je důležité takový kontakt nepřerušit. Sebelepší péče člověka nemůže vynahradit péči ptačích rodičů a mláďata odchovaná lidmi mají v přírodě jen malou naději na přežití. Ideální je mládě posadit na nějaký keř či strom na klidnějším místě a pomalu se vzdálit. Pokud už ptáčata přenášíme, je možné je vzít do rukou, vhodnější je použít rukavice. Některá mláďata se dovedou bránit (např. dlask) a mohou nás zranit. Lidský pach ptákům nevadí, ptáci mají jen slabě vyvinutý čich a cizí pach prakticky necítí. Naopak pro savce je čich důležitým orientačním smyslem, a pokud sáhneme na mládě např. srnce či zajíce, tak je velká pravděpodobnost, že jej matka opustí.
Pokusit se o záchranu ptačího mláděte má smysl, až když je vidět, že je zesláblé, není schopno se pohybovat nebo je poraněné. Pak je třeba kontaktovat nejlépe záchrannou stanici živočichů v Bartošovicích nebo městskou policii či městský úřad, odbor či oddělení životního prostředí. Kontakt na příslušné záchranné stanice najdeme na www.zvirevnouzi.cz

Pokud se chceme pokusit o záchranu opeřence sami, je nejlepší si nejprve prostudovat základní informace o tom, jak o takového živočicha pečovat. Na stránkách České společnosti ornitologické www.birdlife.cz najdeme v sekci „zraněný pták“.

I dobře míněný skutek může nakonec víc uškodit, a proto je třeba dobře zvážit, jestli nalezené mládě budeme zachraňovat nebo jej ponecháme svému osudu. Příroda u ptáků se ztrátami počítá. Např. u pěvců se druhého roku dožije 10 – 30 % mláďat a přijde-li během hnízdění špatné počasí, přežije jich ještě méně. Mláďata hlavně pěvců opouštějí svá hnízda dříve, než umí létat z jednoho prostého důvodu. Ptáci se snaží minimalizovat riziko predace hnízd. Najde-li hnízdo s mláďaty predátor, jsou pro něj všechna mláďata snadnou kořistí a je minimální šance, že nějaké mládě přežije. Mláďata, která sice neumí dobře létat, se pohybují zpravidla samostatně a každé se umí samo ukrýt. Je tak menší pravděpodobnost, že predátor objeví všechna mláďata, která opustila hnízdo, než kdyby setrvala v hnízdě až do jejich plné vzletnosti. Tím se naděje na jejich přežití zvyšuje. Pokud chceme ptákům skutečně pomoci, je lepší po ně např. vysadit na zahradě strom nebo keř, vyvěsit budku nebo je třeba v zimě přikrmovat.

Zdroj: www.valasskakrajina.cz Autor:Daniel Křenek, Česká společnost ornitologická